Text a hudba: Lukáš Pavel (srpen 1999)
Celý to začalo u jednoho opuštěnýho mola, když já potichu přišel k ní, ona tam už seděla. Mlčky pozorovala překrásnej slunce západ, to, že jsem ji hodil do vody, nebyl moc dobrej nápad. Nevěděl jsem, jak se zachová teď v týhle situaci, hloubka tam však nebyla, tak vzala to jak legraci. Podal jsem jí svou ruku a vytáh´ ji z tý vody, nabíd´ svoje suchý tričko, sedli jsme si na schody. Hvězdy dávno už svítili, my dva stále tu seděli, že ve dvou se to líp táhne oba tu noc už jsme věděli. Neděli za nedělí jsme spolu chodili a oči nám oběma štěstím jen svítili.
V úplnej ráj celej můj život proměnila a čím já pro ni, tím ona zase pro mě byla. A pak se stalo, co chtěl jsem, aby se nestalo, řekla, že je konec a že za nic by to dál nestálo. Já nevěděl proč, proč se tak stalo, vždyť až doteď nám to pěkně klapalo. Byla to láska možná že na první pohled, ale kdybych to jen tušil, že už je to naposled, co hleděli jsme si do očí a šeptali krásná vyznání, já vrátil bych čas, jenže teď už se nic nezmění. V uších mi zní ta všechna tvoje něžná slova, když tu sám teď sedím u opuštěnýho mola a tiše pozoruju překrásnej slunce západ, myslím jenom na tebe a začínám leccos chápat. Vše, co mě dosud hřálo, se proměnilo v led, chybíš mi lásko, já chtěl bych tě zpět.
Když jedno skončí, tak další nejspíš začne, zkus pochopit to, že nic na světě není věčně. Zbytečně budeš ji teď v srdci nosit a místo tebe kdosi ji teďka ve svým srdci nosí. Někdy se ptám, proč život je tak zrádnej a proč dřív, než se naděješ, plamen tvý lásky zhasne. Vždyť chladne po citový stránce ten náš svět, tak proč to nechat bejt a jen tomu přihlížet. Společnejma silama to dokážem´ a zlepšíme ho, jeden ale za všechny a všichni za jednoho, umět se postavit v tu pravou chvíli, kdyby aspoň někteří z vás se pokusili.
Ptám se, kde jsou ty časy, kdy užíval jsem všechny ty života krásy. Ptám se, co bude dál, když přišel jsem o všechno, o co jsem stál.
|
text: Vanilla Ice / Lukáš Pavel (červen 2001)
Je tu šou a Mr. Storm je s váma tak všichni ruce nad hlavu a budeme s nima mávat na stranu jednu a na stranu druhou tam kde je Storm tam lidi se bavit budou. To já přísahám vám že nekecám vždyť mám tady vás tak ať nejsem na to sám. Zařveme hej? Jo, nezařveme hou to ať si řvou Lunetic my máme svojí šou jistou jako že tam nahoře se sejdem teď je ale party a my z ní neodejdem dokud venku tma bude a hip-hop v repro půjde paříme tady a tam, no prostě všude. Škoda by byla dneska sedět doma vím to já víš to ty HA víme to oba proto jsme tady, aby správná party byla JEDE JEDE MAŠINKA, no máš mě za debila? Mašinka už dávno odjela a teď jsem tady já mám s sebou ňákej hip-hop tak kdo z vás si dá? Trochu do oběhu ale ne jak ty feťácký šmejdi my sjedeme se hip-hopem - Ice Ice Baby!!
Trutnov je město ve kterým žiju mám ho rád ale spíš mám pocit že tam hniju NO ACTION NO PARTY ale ještě že tam mám svý holohlavý kamarády Na který kdykoliv spolehnout se můžu že tři ti mlátěj kámoše? No já ti nepomůžu... komu není rady tomu není pomoci ne rukou ale textem jdu proti tý nemoci Která diagnózu holou hlavu má fůru vylízanejch pacientů teď jsem tady ale JÁ doktor Storm a účinnej lék mám je to můj hip-hop a ty pacienti ať mi... Vlezou víte kam klidně dám svý prsty do ohně že v tom nejsem sám kdo proti tý zhoubný a zákeřný chorobě se kterou se denně na ulici setkávám se mnou ruku k dílu dá. Pohoda ale nezmizí z naší party...OK!! já zapomenu na ty svý kamarády jsem tady teď já a vy, vy a já tak kdo z vás si se mnou Ice Ice Baby dá??!
Lidi, hip-hop je o textech, ktereý myšlenku maj já nenechám si je psát ale píšu si je sám nehodlám nikomu tvrdit že jsou dokonalý to zdaleka ne, ale aspoň jsou z mý hlavy. Jaký věci jsou nebo spíš jak je vidím...napíšu a pak s mikrofónem vlítnu mezi lidi a nestydím se za to co dělám vím že tady něco zanechám a nebude to jenom PA DA DA DAM, toho už plný zuby mám plný rádio plná televize radši to hned vypínám a usínám každej den s pocitem že neřek´ jsem nic když budete poslouchat já řeknu vám víc A víc prudit do vás budu chci aby byla pohoda nesnáším nudu vostudu dosud dělal jsem hip-hopu teď jsem ale snad už naladil tu správnou notu Nic nejde samo ale všemu nepomůžeš tak 2, 3 roky zpátky? S hip-hopem si můžeš! vždycky někdo něco o mně vědět chce tak dobře....ale ve zkratce: Drogy? Neberu. Chlast? Ten nepiju ale s pěknejma holkama to si rád užiju tak jsou tady ňáký na tý naší party? já jsem tady s váma, jste tady taky?
Ice Ice Baby (to go) Ice Ice Baby(to go)
|
|||||||||||||||||||||||
text a hudba: Lukáš PAVEL (prosinec 2001) ref: Zejtra bude ti už líp zejtra bude ti už fajn zejtra nebudeš už chtít vědět jak se ty cizí lidi maj... rap1: Rok co rok o rok starší jsem a procházím tím svým životem krok za krokem a na tý cestě životem potkávám stovky lidí a stovky cest těch druhejch který se s tou mojí kříží. Všechny nový setkání pro mě dosud přínosem byly a kámošům co zbyli chci věnovat tuhle chvíli. Děkuju vám a jsem rád že vás mám kámoše s velkým K díky kterejm nejsem sám den co den se ptám kdo další bude z nás komu ubohá pomluva dokáže zlomit vaz. Zas a zas zjišťuju že věřit měl bych jen sobě a naprostá blbost je slyšet v týhle době TAK NA ŽIVOT A NA SMRT kámoš že prej je ale ty už dobře víš že tady něco nehraje a ten kámoš ti náhle zmizí dneska ještě brácha ale zejtra už je cizí... rap2: Kdybych vybrat měl co dneska na lidi sedí tak vyberu plášť kterej za větrem letí a ten vítr většinou jenom jedním směrem vane a to tam kde jsou prachy a pak bezvětří a ne? To se stane...vždycky někdo chytře dodá s tím ale běžte do prdele když kámoš kámoše prodá a všichni (dobře víte který!) i když třeba je to marný pamatujte si že každá mince má dvě strany. A nesklidí ten kdo nezaseje a že nejlíp na tom je kdo naposled se směje a já teď stojím na poli a slzy v očích mám dneska lidi okolo sebe ale co zejtra...? Nebudu sám?!
|
||||||||||||||||||||||||
Text a hudba: Lukáš Pavel (říjen 2000)
S. T. R. E. S. - já jsem stres, kterej do hlavy ti vlez´. S. T. R. E. S. - já jsem ten stres, kterej do hlavy ti vlez´.
Když podíváš se kolem sebe, tak každej někam spěchá, je to dobou - tou, která oddechnout nás nenechá. Tak vem si sirku, když máš toho plný zuby, celej tvůj život je teďka naruby. Nehty zuby - zuby nehty snažíš se držet krok s časem, dál to tak ale už nechci. Někam se furt hnát, do pekla leda! Myslíš, že ho najdu? Najde ten, kdo hledá! Tak hledej, jestli chceš, stejně mu neutečeš, ať dřív nebo pozdějc jednoho dne tam příjdeš. Tahleta tvoje podivná filozofie, tak Storme běž s ní do háje, krev mi pije. Vím, že nejseš žádnej optimista, ale proč vidět věci tak černě, se stresem se potýká každej denodenně. A ňákej ten průser prostě nech náhodě, já jsem tvůj stres a jsem fakt v pohodě!
S. T. R. E. S. - já jsem ten stres, kterej do hlavy ti vlez´ a bez jakýhokoliv varování máš ho plnou hlavu není to v pohodě, je to na posrání. Tak scháníš něco proti tomu, něco proti tomu svinstvu civilizačnímu. Jdi domů, v lékárně nic nemaj co k tomu asi dodat máš, když stěžovat si není komu. Kámo, neříkej mně, že nevidíš, co se kolem děje, vždyť ten parchant stres už ze všech stran se na nás směje. Na koleje běž a polož tu svou hlavu, snad jenom tak se vyhneš tomudlenctomu davu, kterej do zkázy se žene a jestli každýho s sebou veme, tak mě? To přísahám, že ne.. Né, né..to říká každá! No a co?! Lepší než aby se stala vražda, kde obětí jseš ty a vrahem já tvůj stres. Ten stres, kterej do hlavy ti vlez´.
Myslíš mě? Jo, myslím tebe!! Tak radši nemysli a starej se sám o sebe. Nepovede se ti se mě tak lehce zbavit, budu si dělat, co chci, dokud mě to nepřestane bavit. Vybírám si lidi né podle ksichtu, abych na nich moh´ páchat tu svoji šichtu. Pohoda, která byla, už rázem není, tam, kde jsem já, se pohoda v nepohodu rázem mění. Až do umření hostem u tebe budu! Né, tak kámo na to zapomeň, že si radši pozveš nudu na návštěvu k sobě proti mně, tak to se radši nudit, než skončit na hřbitově. Deprese, stres a různý ty jiný stavy chtěl bys jednou provždy dostat ze svý hlavy. Vrátit na chvíli čas a zbavit se toho stresu, bejt zase v pohodě, dál to takhle nesnesu. Bylo to tak dřív, nevíš, proč tomu není dnes...? Protože do hlavy jsem ti vlez...cože?! Protože do hlavy jsem ti vlez...cože?! Protože do hlavy jsem ti vlez...já tvůj stres!
|
||||||||||||||||||||||||
Text a hudba: Lukáš Pavel (duben 1999)
Zas je den, kdy jsem sám a tu náladu svou mám a svejma pocitama se teď probírám.
Zase je den, kdy tu náladu svou mám a svejma pocitama se teď probírám. Napadaj mě věci všelijaký, vlna za vlnou myšlenek, co nejdou vrátit zpátky. To potom nejradši někde jsem sám, kde je ticho, pohoda a klid od ostatních mám, nehledám lidi, který by mě pochopili, rozumět sám sobě chci, to však ještě chvíli potrvá, ale já se nevzdám, půjdu dál za tím, co smysl pro mě má. Nedá mi spát, že nestihl jsem ještě všechno, co na tomhle světě stihl bych rád. Akorát nikdo z nás nemůže vědět, kolik času ještě zbejvá, než už bude pozdě. Tohle ví plno lidí, ale bojej se to říct, je to jen můj pocit, nic víc...
Jo když tenhle pocit občas příjde do mý hlavy, ne mě to neštve, mě to tak baví. Pak o problémech svejch a druhejch přemítám, do míst kam nikdy jindy v týhle chvíli zavítám. Je to pocit jakýsi melancholie, ta otevře mě mozek a pak chvíli ve mně žije a ryje hluboko do mýho svědomí, co udělat se dalo líp, ale zpátky už se nevrátí. Co se stalo, se stalo, minulost už ani Bůh nezmění, kašlu na to, co bylo, já žiju pro dnešní den a noc a nemyslím na budoucnost. Každej jednou sám pozná, kdy bude mít dost všech těch problémů, starostí, dojmů a radostí, lásky a něhy a vzpomínek, který mu připomenou časy vzrušení, čekání, zklamání a taky novejch věcí poznání. Naplno žít, každou šanci využít, jakoby už jen poslední den každej z nás měl mít. Aspoň zkusit, a když né, já chtěl jsem říct, že je to jen můj pocit, nic víc... |
||||||||||||||||||||||||
Text a hudba: Lukáš Pavel (prosinec 2002)
ref: Už mě znáš, já nejsem žádnej lhář, den co den se ptám, kdy svý tělo mně dáš. Vždyť mě znáš, já nejsem žádnej lhář, jen jednu možnost máš, tak nad čím stále váháš?!
rap: Nazdar všem, ne to není blbej sen, já jsem Mr. Storm a né žádnej kretén, ale prostě ten, co má dneska dobrej den a týhle pohodový partičky rapující člen. Né, zlato, nechoď ven a zůstaň pěkně tady, já k něčemu se ti přiznám, mně nelíběj se kluci, ale baby. A moc pěkný, vybal na mě ty svý vnady, co kdybysme dneska za hlavu hodili všechny ty naše zásady. Nápady jenom dobrý v mý hlavě jsou, tak, zlato, řekni svý jo (jó) a vlítnem na to rovnou. Svýho starýho pošli domů, teď máš tady mě, věř mě, nic zlýho se ti nestane. Tak chceš mě?(jó, jó) Já neznám žádný né, áách, áách, trochu si zadovádíme. Vem si mě celýho tak tady mě máš vždyť už mě znáš, že já nejsem žádnej lhář!!
|
||||||||||||||||||||||||
Text a hudba Lukáš PAVEL (leden 2002)
Ref: Já nevěřím tomuhle světu, Nevěřím mu už ani větu Nevěřím, já mu nevěřím.
Já nevěřím všem těm slovům prázdnejm Nevěřím tomu, že svět je krásnej bez lidí, Co upřímný k sobě jsou...
Rap: Dávno už nevěřím tomuhle světu Já mu nevěřím už ani jednu větu. Nevěřím, vždyť lidi navzájem si lžou A pravdu? Každej chce mít jen tu svou.
Já nevěřím všem těm slovům prázdnejm A přestávám věřit, že svět by moh´ bejt krásnej Bez všech těch lidí, co upřímný jsou k sobě A že jich není moc v týhle době
A nikdo nechce vědět, co druhýho trápí, Ale to co jeho Tebe může potkat taky a ve chvíli krátký se náhle role změní a když tys nebyl pro něj, ani on pro tebe není.
Jako noc vystřídá den a zase den střídá noc, Tak prázdný slova plynou, ale nikdo nevolá už o pomoc A proto v srdci nosím jen tu jednu větu, já nevěřím tomuhle světu...
|
||||||||||||||||||||||||
Text a hudba: Lukáš Pavel (červen 2001)
Jsi má, tajemná! Tak svá, kouzelná! Jen má, tajemná! Jak tma, tak temná!
Tenhleten příběh, kterej vyprávět bych chtěl, stal se!, ale abych nezapomněl, co říct jsem vlastně chtěl, tak tady je ta story, anebo spíš je to můj úděl?!
Bylo to v létě, když jsem ji potkal, sluníčko svítilo a příjemnej vítr vál. Pohoda byla, no prostě romantika, s kámošema píchli jsme stan někde u rybníka.
Byli jsme čtyři a holek všude plno, kdo s kým, kdy a kde bylo to jedno. První noc do dvou a podruhý až do rána, pařilo se, popíjelo a tři dny už za náma.
Každej z těch tří užíval si jak chtěl, jen já sám vždy do stanu spát jsem šel. Prostě smůlu jsem měl, že nebylo nikdy nic, teď jsem ale opravdu už nechtěl zůstat panic...
A navíc už osmnáct mně dávno bylo, velký množství hormonů a hlavně mládí ve mně žilo. Vím, že jednou se to stane...no ale kdy? Musí to přijít teď, anebo už nikdy...už nikdy!
Co přijít mělo, to taky přišlo, zdálo se, že konečně i mojí lásky slunce vyšlo. Ten den z nás čtyřech já uviděl ji první, to bylo rad a přemlouvání..." Storme, jdi do ní!"
Tak jsem šel a nesměle ji oslovil, už ani nevím, odkud všechno jsem ty slova lovil. Chtěl jsem s ní bejt sám, a tak jsme zašli k molu, připadal jsem si jak ten týpek z reklamy na Pepsi-Colu.
Takhle malinkej cejtil jsem se vedle ní, stala se terčem mý touhy na několik dalších dní, který nejkrásnější v mým životě snad byly, byl jsem v tom až po uši, přiznám se, v tu chvíli.
Využili jsme spolu každýho okamžiku, ne, nemyslím tím, že chodili bysme do lesíku. To ne, ona prostě byla jiná, překrásná, milá, něžná a tak nevinná.
Vím, že to chtěla, ale nechtěla to hned, tenhle pocit mě fakt hřál, já tál z ní jako led. Když ty nejhezčí věci na světě do ucha mi šeptala, až přišla chvíle, kdy se mě zeptala.
"Copak dneska večer budeš, broučku, dělat? Tohle že i mně může se stát? To né, vždyť já odjakživa smůlu mám, že bych v tom svým stanu jednou neusínal sám?
Pečlivě připravenej, aby mě nic nezaskočilo, však víte, jak to myslím, pomalu k večeru se chýlilo. Už ani nevím, v kolik přesně měla přijít, tréma a obavy co takhle něco málo vypít...(jo!)
...citoslovce pití....ááááááááách! ... ... Něco jsem vypil, ale co na tom sejde, hodina, dvě...říkám si: "Proč nejde?"
Když z dneška bylo zejtra, já přestal doufat, že se ukáže, ale nebudu přece zoufat. I když náladu, asi víte, jakou jsem měl, promile to zachránilo, a tak jsem šel...
dolů k vodě, že si trochu zaplavu, zchladím si hlavu, možná že to zvedne náladu. Třeba ji potkám, říkal jsem si v duchu, pak hupky dupky do stanu a bude to v suchu.
Vtom koukám, že na pláži nejsem sám, asi ňákej týpek svuji holku tam má. Je tma, ale měsíček svítí a já vidím nahý těla těch dvou lidí....ŠOK!!!
Osud mi zase připravil ránu velkou, ne, neležel tam týpek se svojí holkou. Ten dlouhovlasej týpek to byla ta moje a vedle těch dvou válely se dívčí plavky dvoje!!!
O lásce jsem slyšel, že je to prej křehká věc, ale přesvědčit se, že to není jenom kec, já chtěl bych zkusit na vlastní kůži, naprosto se vším jak se patří a sluší.
Ale zatím jediný, co v životě jsem potkal, je smůla, nejradši znova bych to celý začal, sám nechtěl bych navždy zůstat, teď si ale budu muset asi ještě chvíli počkat.
V hlavě mám holka pořad jenom Tebe, i když vím, že mně nikdy se získat Tě nepovede. Vím, že Tobě o nic se nejedná, pro mě ale zůstaneš navždy má tajemná..
|
||||||||||||||||||||||||
Text a hudba: Lukáš Pavel (červenec 1997)
...je to, je to jen! ...je to jen můj blbej sen!
Sám a potmě teď v posteli si tu ležím, je něco málo po půlnoci, kolik přesně, tak to nevím. Vím, že měl bych jít už spát a na všechno už srát, za tenhle dlouhej a nudnej den mám všeho už akorát. Něco mi však nedá spát a já vstávám z postele, na sebe hodím ňáký věci, do kapes cpu ňáký spreje. Ještě že nikdo není doma, to není pro mě naškodu, stačí jen několik rychlejch kroků a hned jsem dole u vchodu. Pak rozhlížím se vpravo a zkoumám terén vlevo, po kapsách ňáký ty spreje, mám tak trochu zpocený čelo. Tamhle se něco hnulo, nejde však o nebezpečí, je to jenom ňákej chlápek, svýho čokla tam venčí. Svýho čokla tam venčí, ten čokl zas ne mě vrčí, snažím se o to bejt nenápadnej, radši se ve stínu krčím.
Setmělejma ulicema liduprázdnýho města hledám nějakou tu zeď, kam by se grafitty kresba vešla. Tak konečně jsem našel tu akorátní zeď, je tady tma, je tu stín, tak rozmejšlím, co teď. Vím, že tady nemám zrovna nazbyt času, když mě teď čapnou chlupatý, můžu čekat tak pouze basu. Jo basu pro tu chasu, co k mýmu úžasu stříká na zeď už nejen v noci, ale i za denního jasu. Já na cajty si musím dávat sakramentskýho majzla, vím, že po mně jdou už dýl, co jsem to za hajzla?! V tuhle noční hodinu není to vůbec legrace, měl bych už radši přestat myslet a spíš se pustit do práce. Do práce se pomalu pouštím, první čáru sprejem zkouším a nějakej supr výtvor se namalovat pokouším.
Jeden sprej už je prázdnej, já začínám stříkat druhým, třetím, fofrem dílo dokončuju...CSS, CSS a mizím. Když vtom si vercajk sklízím, najednou před sebou uvidím jakejsi hlouček cajtů, kam zdrhnout se rozhlížím. Jenže oni jsou už všude, utýct to už nepůjde, já měl sakra zmizet už dřív, co se mnou teď asi bude? Já nezmůžu se na slovo, v mý hlavě je chvíle temna, s vyprahlým krkem a zpocenej já proberu se náhle ze sna. Chvíli tak čumím do stropu, vracím se do přítomnosti, v hlavě rozebírám ten svůj sen a jeho podrobnosti. A za týhle okolnosti uvědomil jsem si konečně, kariéra writera nemůže trvat věčně. Někdo ho musí vidět, prásknout, nebo dokonce i udat, toho co pak dál je s ním, já chci se vyvarovat. Vždyť nemá cenu na sebe upozorňovat, konec přednášky, s hip-hopem už nebudu dál opruzovat!
|
||||||||||||||||||||||||
Text and music by Lukáš Pavel (duben 1998)
ref: Please come to my heart I wanna be your part I give you all I have So please come into my mind and help me to find the right way into your heart.
1. I ´m standing in the rain alone and without you my lips still whisper name the name that belongs to you I just close my mind and nothing want to hear my heart still wants to cry for you tear by tear.
2. I saw a little girl as she came to me we can make the love together or stall we be free in her smile I see a bit of love to me she speaks about the other man but doesn´t care about me
3. Beautiful words I hear in my ears my eyes are crying in my eyes are tears the tears of love and desire for you ask me why I´ll give answer to you.
4. Oh baby can´t you see or don´t you really mind I don´t wanna leave what I have just found wish feel your desire deep in my heart now stop your pretence and come to my heart.
5. Serious mood and no loughing any more I am still waiting and I am still looking for a chance when I could tell you what I loved and what I love don´t let me ever wait and come into my heart. 6. Baby please don´t tell me that you suffer from love don´t be so hesitant and enjoy your love because nothing is forever a some day comes the time when you turn back and say everything was fine.
|
||||||||||||||||||||||||
Text and music by Lukáš PAVEL (prosinec 2001)
Come on and start it I gonna show you how…..sing it!
Wooooh
Everyday one reason at lest you can find………sing it!
Wooooh
Move into the rythm and celebrate the night…….sing it!
Woooh
Rap: It´s the right time to celebrate the night Everybody feel the groove and move from side to side Am I right? Of course I am. Remember, Mr. STOrM that´s my name And I celebrate the night just here just now Right with you, don´t you knot how? …….sing it!
Hey, hou, hey hey hey, hou hou hou!!
Ladies and gentleman, Mr. STOrM Celebrate The Night!
|
||||||||||||||||||||||||
Text a hudba: Lukáš PAVEL (prosinec 2003)
Já chtěl bych být jen tvůj, já chtěl bych být ten, kdo má tě rád...
Zase je den, kdy tu náladu svou mám a hádej, na koho teď vzpomínám. Sám a sám tyhle verše ti skládám. Proč? Protože rád tě mám .. V létě jsem tě potkal a teď jakoby znova, objevila se mi tu příležitost nová. Já nechci ji promeškat, to už se jednou stalo, chybama se člověk učí, mý srdce mi nelhalo. Vím, že je těžký tě získat a lehký tě ztratit, tak už mě prosím tě přestaň trápit. Já toužím po tvým těle a toužím po tvým srdci už jednou jsem ti řek´, že žádnou jinou nechci. Slova nechám plynout a vodu zase týct, snad ještě jedno chtěl bych Ti říct, že jen tak se tě nevzdám, a to stůj co stůj. Chtěl bych, abys byla moje a já zase tvůj..
Ten, kdo má tě rád, jsem já, to dobře vím, jsi tak krásná a něžná , jenže nahlas ti to nepovím. A bojím se, abych v tom nebyl sám, chci v tvých očích číst, ale asi se v tobě nevyznám. Zatím (zatím), ale přesto tajně doufám, že snad jednou cestu k sobě najdem a že čas ten vratím (vrátím), vím, že si troufám, ale aspoň budu vědět, že jen tak nevzadal jsem nás. Dva… ,co tak blízko měli k sobě, věř mně, že teď záleží to už jen na tobě Já toužím po tvým těle a toužím po tvým srdci už jednou jsem ti řek´, že žádnou jinou nechci. Slova nechám plynout a vodu zase týct, snad ještě jedno chtěl bych Ti říct, že jen tak se tě nevzdám, a to stůj co stůj. Chtěl bych, abys byla moje a já zase tvůj..
|
||||||||||||||||||||||||
Text a hudba: Lukáš PAVEL (prosinec 2003)
Já vím, o co ti jde.. Nezkoušej na mě ty svý finty hrát, musí dávat i ten, kdo chce brát. Neptej se mě postýkrát, jestli mám Tě rád..
Tak hele bejby, já jasno mám, už nejsme na to dva, ale zůstal jsem sám. Sám a tebe už nechci vidět a cejtit a poslouchat ty kecy. Všechny svý věci fofrem si sbal, jedno vím jistě, že už nechci to tak dál, abys dokola jen OU, mlela si tu svou, já řeknu Ti rovnou, o co tady GO!
Znova a znova tvý falešný slova, jak stín za mnou jdou no tak kam se mám schovat? Před nima, před tebou hlavně co nejdál Věř mně, že nikdo druhej by o ně nestál.. Těch Tvejch keců už plný mám zuby z těch tvejch keců už nevím kam kudy. Vím, že tvý kecy nesmím si brát. Tak už na mě bejby přestaň ty svý finty hrát.
Brala´s jen brala, ale cos mi dala já to vzal vážně a ty ses tomu smála když já chtěl mluvit tak tys byla němá cenu to už nemá mezi náma dvěma. Že sis jen hrála, já vědět měl hned nenechal bych si do žíly pomalu pouštět jed. Zpět. čas vracet nechci, beru to tak, že dostal jsem lekci..
|
||||||||||||||||||||||||