Ptám se

Text a hudba: Lukáš Pavel (srpen 1999)

 

Celý to začalo u jednoho opuštěnýho mola,

když já potichu přišel k ní, ona tam už seděla.

Mlčky pozorovala překrásnej slunce západ,

to, že jsem ji hodil do vody, nebyl moc dobrej nápad.

Nevěděl jsem, jak se zachová teď v týhle situaci,

hloubka tam však nebyla, tak vzala to jak legraci.

Podal jsem jí svou ruku a vytáh´ ji z tý vody,

nabíd´ svoje suchý tričko, sedli jsme si na schody.

Hvězdy dávno už svítili, my dva stále tu seděli,

že ve dvou se to líp táhne oba tu noc už jsme věděli.

Neděli za nedělí jsme spolu chodili

a oči nám oběma štěstím jen svítili.

 

V úplnej ráj celej můj život proměnila

a čím já pro ni, tím ona zase pro mě byla.

A pak se stalo, co chtěl jsem, aby se nestalo,

řekla, že je konec a že za nic by to dál nestálo.

Já nevěděl proč, proč se tak stalo,

vždyť až doteď nám to pěkně klapalo.

Byla to láska možná že na první pohled,

ale kdybych to jen tušil, že už je to naposled,

co hleděli jsme si do očí a šeptali krásná vyznání,

já vrátil bych čas, jenže teď už se nic nezmění.

V uších mi zní ta všechna tvoje něžná slova,

když tu sám teď sedím u opuštěnýho mola

a tiše pozoruju překrásnej slunce západ,

myslím jenom na tebe a začínám leccos chápat.

Vše, co mě dosud hřálo, se proměnilo v led,

chybíš mi lásko, já chtěl bych tě zpět.

 

Když jedno skončí, tak další nejspíš začne,

zkus pochopit to, že nic na světě není věčně.

Zbytečně budeš ji teď v srdci nosit

a místo tebe kdosi ji teďka ve svým srdci nosí.

Někdy se ptám, proč život je tak zrádnej

a proč dřív, než se naděješ, plamen tvý lásky zhasne.

Vždyť chladne po citový stránce ten náš svět,

tak proč to nechat bejt a jen tomu přihlížet.

Společnejma silama to dokážem´ a zlepšíme ho,

jeden ale za všechny a všichni za jednoho,

umět se postavit v tu pravou chvíli,

kdyby aspoň někteří z vás se pokusili.

 

Ptám se, kde jsou ty časy,

kdy užíval jsem všechny ty života krásy.

Ptám se, co bude dál,

když přišel jsem o všechno,

o co jsem stál.

 

 

 

Ice Ice Baby

text: Vanilla Ice / Lukáš Pavel  (červen 2001)

 

Je tu šou a Mr. Storm je s váma

tak všichni ruce nad hlavu a budeme s nima mávat

na stranu jednu a na stranu druhou

tam kde je Storm tam lidi se bavit budou.

To já přísahám vám že nekecám vždyť

mám tady vás tak ať nejsem na to sám.

Zařveme hej? Jo, nezařveme hou

to ať si řvou Lunetic my máme svojí šou

jistou jako že tam nahoře se sejdem

teď je ale party a my z ní neodejdem

dokud venku tma bude a hip-hop v repro půjde

paříme tady a tam, no prostě všude.

Škoda by byla dneska sedět doma

vím to já víš to ty HA víme to oba

proto jsme tady, aby správná party byla

JEDE JEDE MAŠINKA, no máš mě za debila?

Mašinka už dávno odjela a teď jsem tady já

mám s sebou ňákej hip-hop tak kdo z vás si dá?

Trochu do oběhu ale ne jak ty feťácký šmejdi

my sjedeme se hip-hopem - Ice Ice Baby!!

 

Trutnov je město ve kterým žiju

mám ho rád ale spíš mám pocit že tam hniju

NO ACTION NO PARTY

ale ještě že tam mám svý holohlavý kamarády

Na který kdykoliv spolehnout se můžu

že tři ti mlátěj kámoše? No já ti nepomůžu...

komu není rady tomu není pomoci

ne rukou ale textem jdu proti tý nemoci

Která diagnózu holou hlavu má

fůru vylízanejch pacientů teď jsem tady ale

JÁ doktor Storm a účinnej lék mám

je to můj hip-hop a ty pacienti ať mi...

Vlezou víte kam klidně dám svý

prsty do ohně že v tom  nejsem sám

kdo proti tý zhoubný a zákeřný chorobě

se kterou se denně na ulici setkávám

se mnou ruku k dílu dá.

Pohoda ale nezmizí z naší party...OK!!

já zapomenu na ty svý kamarády

jsem tady teď já a vy, vy a já

tak kdo z vás si se mnou Ice Ice Baby dá??!

 

Lidi, hip-hop je o textech, ktereý myšlenku maj

já nenechám si je psát ale píšu si je sám

nehodlám nikomu tvrdit že jsou dokonalý

to zdaleka ne, ale aspoň jsou z mý hlavy.

Jaký věci jsou nebo spíš jak je vidím...napíšu

a pak s mikrofónem vlítnu mezi lidi

a nestydím se za to co dělám

vím že tady něco zanechám a nebude to jenom

PA DA DA DAM, toho už plný zuby mám

plný rádio plná televize radši to hned vypínám a

usínám každej den s pocitem že neřek´ jsem nic

když budete poslouchat já řeknu vám víc

A víc prudit do vás budu

chci aby byla pohoda nesnáším nudu

vostudu dosud dělal jsem hip-hopu

teď jsem ale snad už naladil tu správnou notu

Nic nejde samo ale všemu nepomůžeš

tak 2, 3 roky zpátky? S hip-hopem si můžeš!

vždycky někdo něco o mně vědět chce

tak dobře....ale ve zkratce:

Drogy? Neberu. Chlast? Ten  nepiju

ale s pěknejma holkama to si rád užiju

tak jsou tady ňáký na tý naší party?

já jsem tady s váma,  jste tady taky?

 

Ice Ice Baby (to go)

Ice Ice Baby(to go)

 

     
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
                               
     

Zejtra

text a hudba: Lukáš PAVEL (prosinec 2001)

ref:

Zejtra bude ti už líp

zejtra bude ti už fajn

zejtra nebudeš už chtít

vědět jak se ty cizí lidi maj...

rap1:

Rok co rok o rok starší jsem a

procházím tím svým životem krok za krokem

a na tý cestě životem potkávám stovky lidí a

stovky cest těch druhejch který se s tou mojí kříží.

Všechny nový setkání pro mě dosud přínosem byly a

 kámošům co zbyli chci věnovat tuhle chvíli.

Děkuju vám a jsem rád že vás mám

kámoše s velkým K díky kterejm nejsem sám

den co den se ptám kdo další bude z nás

komu ubohá pomluva dokáže zlomit vaz.

Zas a zas zjišťuju že věřit měl bych  jen sobě

a naprostá blbost je slyšet v týhle době

TAK NA ŽIVOT A NA SMRT

kámoš že prej je

ale ty už dobře víš

že tady něco nehraje

a ten kámoš ti náhle zmizí

dneska ještě brácha ale zejtra už je cizí...

rap2:

Kdybych vybrat měl co dneska na lidi sedí

tak vyberu plášť kterej za větrem letí

a ten vítr většinou jenom jedním směrem vane

a to tam kde jsou prachy a pak bezvětří a ne?

To se stane...vždycky někdo chytře dodá

s tím ale běžte do prdele když kámoš kámoše prodá

a všichni (dobře víte který!) i když třeba je to marný

pamatujte si že každá mince má dvě strany.

A nesklidí ten kdo nezaseje

a že nejlíp na tom je kdo naposled se směje

a já teď stojím na poli a slzy v očích mám

dneska lidi okolo sebe ale co zejtra...?

Nebudu sám?!

 

       
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
                               
       

STRES

Text a hudba: Lukáš Pavel (říjen 2000)

 

S. T. R. E. S. - já jsem stres,

kterej do hlavy ti vlez´.

S. T. R. E. S. - já jsem ten stres,

kterej do hlavy ti vlez´.

 

Když podíváš se kolem sebe, tak každej někam spěchá,

je to dobou - tou, která oddechnout nás nenechá.

Tak vem si sirku, když máš toho plný zuby,

celej tvůj život je teďka naruby.

Nehty zuby - zuby nehty

snažíš se držet krok s časem, dál to tak ale už nechci.

Někam se furt hnát, do pekla leda!

Myslíš, že ho najdu? Najde ten, kdo hledá!

Tak hledej, jestli chceš, stejně mu neutečeš,

ať dřív nebo pozdějc jednoho dne tam příjdeš.

Tahleta tvoje podivná filozofie,

tak Storme běž s ní do háje, krev mi pije.

Vím, že nejseš žádnej optimista, ale proč vidět věci tak černě,

se stresem se potýká každej denodenně.

A ňákej ten průser prostě nech náhodě,

já jsem tvůj stres a jsem fakt v pohodě!

 

S. T. R. E. S. - já jsem ten stres,

kterej do hlavy ti vlez´

a bez jakýhokoliv varování máš ho plnou hlavu

není to v pohodě, je to na posrání.

Tak scháníš něco proti tomu,

něco proti tomu svinstvu civilizačnímu.

Jdi domů, v lékárně nic nemaj co k tomu

asi dodat máš, když stěžovat si není komu.

Kámo, neříkej mně, že nevidíš, co se kolem děje,

vždyť ten parchant stres už ze všech stran se na nás směje.

Na koleje běž a polož tu svou hlavu,

snad jenom tak se vyhneš tomudlenctomu davu,

kterej do zkázy se žene a jestli každýho s sebou veme,

tak mě? To přísahám, že ne..

Né, né..to říká každá!

No a co?! Lepší než aby se stala vražda,

kde obětí jseš ty a vrahem já tvůj stres.

Ten stres, kterej do hlavy ti vlez´.

 

Myslíš mě? Jo, myslím tebe!!

Tak radši nemysli a starej se sám o sebe.

Nepovede se ti se mě tak lehce zbavit,

budu si dělat, co chci, dokud mě to nepřestane bavit.

Vybírám si lidi né podle ksichtu,

abych na nich moh´ páchat tu svoji šichtu.

Pohoda, která byla, už rázem není,

tam, kde jsem já, se pohoda v nepohodu rázem mění.

Až do umření hostem u tebe budu!

Né, tak kámo na to zapomeň, že si radši pozveš nudu

na návštěvu k sobě proti mně,

tak to se radši nudit, než skončit na hřbitově.

Deprese, stres a různý ty jiný stavy

chtěl bys jednou provždy dostat ze svý hlavy.

Vrátit na chvíli čas a zbavit se toho stresu,

bejt zase v pohodě, dál to takhle nesnesu.

Bylo to tak dřív, nevíš, proč tomu není dnes...?

Protože do hlavy jsem ti vlez...cože?!

Protože do hlavy jsem ti vlez...cože?!

Protože do hlavy jsem ti vlez...já tvůj stres!

 

     
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
                               
     

POCIT

Text a hudba: Lukáš Pavel (duben 1999)

 

Zas je den, kdy jsem sám

a tu náladu svou mám

a svejma pocitama se teď

probírám.

 

Zase je den, kdy tu náladu svou mám

a svejma pocitama se teď probírám.

Napadaj mě věci všelijaký,

vlna za vlnou myšlenek, co nejdou vrátit zpátky.

To potom nejradši někde jsem sám,

kde je ticho, pohoda a klid od ostatních mám,

nehledám lidi, který by mě pochopili,

rozumět sám sobě chci, to však ještě chvíli

potrvá, ale já se nevzdám,

půjdu dál za tím, co smysl pro mě má.

Nedá mi spát, že nestihl jsem ještě všechno,

co na tomhle světě stihl bych rád.

Akorát nikdo z nás nemůže vědět,

kolik času ještě zbejvá, než už bude pozdě.

Tohle ví plno lidí, ale bojej se to říct,

je to jen můj pocit, nic víc...

 

 

Jo když tenhle pocit občas příjde do mý hlavy,

ne mě to neštve, mě to tak baví.

Pak o problémech svejch a druhejch přemítám,

do míst kam nikdy jindy v týhle chvíli zavítám.

Je to pocit jakýsi melancholie,

ta otevře mě mozek a pak chvíli ve mně žije

a ryje hluboko do mýho svědomí,

co udělat se dalo líp, ale zpátky už se nevrátí.

Co se stalo, se stalo, minulost už ani Bůh nezmění,

kašlu na to, co bylo, já žiju pro dnešní

den a noc a nemyslím na budoucnost.

Každej jednou sám pozná, kdy bude mít dost

všech těch problémů, starostí, dojmů a radostí,

lásky a něhy a vzpomínek, který mu

připomenou časy vzrušení, čekání, zklamání

a taky novejch věcí poznání.

Naplno žít, každou šanci využít,

jakoby už jen poslední den každej z nás měl mít.

Aspoň zkusit, a když né, já chtěl jsem říct,

že je to jen můj pocit, nic víc...

       
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
                               
       

LHÁŘ

Text a hudba: Lukáš Pavel (prosinec 2002)

 

ref:

Už mě znáš, já nejsem žádnej lhář,

den co den se ptám, kdy svý tělo mně dáš.

Vždyť mě znáš, já nejsem žádnej lhář,

jen jednu možnost máš, tak nad čím stále váháš?!

 

rap:

Nazdar všem, ne to není blbej sen,

já jsem Mr. Storm a né žádnej kretén,

ale prostě ten, co má dneska dobrej den

a týhle pohodový partičky rapující člen.

Né, zlato, nechoď  ven a zůstaň pěkně tady,

já k něčemu se ti přiznám, mně nelíběj se kluci,  ale baby.

A moc pěkný, vybal na mě ty svý vnady,

co kdybysme dneska za hlavu hodili

všechny ty naše zásady.

Nápady jenom dobrý v mý hlavě jsou,

tak, zlato, řekni svý jo (jó) a vlítnem na to rovnou.

Svýho starýho pošli domů, teď máš tady mě,

věř mě, nic zlýho se ti nestane.

Tak chceš mě?(jó, jó) Já neznám žádný né,

áách, áách, trochu si zadovádíme.

Vem si mě celýho tak tady mě máš

vždyť už mě znáš, že já nejsem žádnej lhář!!

 

     
             
             
             
                               
     

NEVĚŘÍM

Text a hudba Lukáš PAVEL (leden 2002)

 

Ref:

Já nevěřím tomuhle světu,

Nevěřím mu už ani větu

Nevěřím, já mu nevěřím.

 

Já nevěřím všem těm slovům prázdnejm

Nevěřím tomu, že svět je krásnej bez lidí,

Co upřímný k sobě jsou...

 

Rap:

Dávno už nevěřím tomuhle světu

Já mu nevěřím už ani jednu větu.

Nevěřím, vždyť lidi navzájem si lžou

A pravdu? Každej chce mít jen tu svou.

 

Já nevěřím všem těm slovům prázdnejm

A přestávám věřit, že svět by moh´ bejt krásnej

Bez všech těch lidí, co upřímný jsou k sobě

A že jich není moc v týhle době

 

A nikdo nechce vědět, co druhýho trápí,

Ale to co jeho Tebe může potkat taky

a ve chvíli krátký se náhle role změní

a když tys nebyl pro něj, ani on pro tebe není.

 

Jako noc vystřídá den a zase den střídá noc,

Tak prázdný slova plynou, ale nikdo nevolá už o pomoc

A proto v srdci nosím jen tu jednu větu, já nevěřím tomuhle světu...

 

       
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
                               
       

TAJEMNÁ

 Text a hudba: Lukáš Pavel (červen 2001)

 

Jsi má, tajemná!

Tak svá, kouzelná!                                            

Jen má, tajemná!

Jak tma, tak temná!

 

Tenhleten příběh, kterej vyprávět bych chtěl,

stal se!, ale abych nezapomněl,

co říct jsem vlastně chtěl, tak tady je ta story,

anebo spíš je to  můj úděl?!

 

Bylo to v létě, když jsem ji potkal,

sluníčko svítilo a příjemnej vítr vál.

Pohoda byla, no prostě romantika,

s kámošema píchli jsme stan někde u rybníka.

 

Byli jsme čtyři a holek všude plno,

kdo s kým, kdy a kde bylo to jedno.

První noc do dvou a podruhý až do rána,

pařilo se, popíjelo a tři dny už za náma.

 

Každej z těch tří užíval si jak chtěl,

jen já sám vždy do stanu spát jsem šel. Prostě

smůlu jsem měl, že nebylo nikdy nic,

teď jsem ale opravdu už nechtěl zůstat panic...

 

A navíc už osmnáct mně dávno bylo,

velký množství hormonů a hlavně mládí ve mně žilo.

Vím, že jednou se to stane...no ale kdy?

Musí to přijít teď, anebo už nikdy...už nikdy!

 

Co přijít mělo, to taky přišlo,

zdálo se, že konečně i mojí lásky slunce vyšlo.

Ten den z nás čtyřech já uviděl ji první,

to bylo rad a přemlouvání..." Storme, jdi do ní!"

 

Tak jsem šel a nesměle ji oslovil,

už ani nevím, odkud všechno jsem ty slova lovil.

Chtěl jsem s ní bejt sám, a tak jsme zašli k molu,

připadal jsem si jak ten týpek z reklamy na Pepsi-Colu.

 

Takhle malinkej cejtil jsem se vedle ní,

stala se terčem mý touhy na několik dalších dní, který

nejkrásnější v mým životě snad byly,

byl jsem v tom až po uši, přiznám se, v tu chvíli.

 

Využili jsme spolu každýho okamžiku,

ne, nemyslím tím, že chodili bysme do lesíku.

To ne, ona prostě byla jiná,

překrásná, milá, něžná a tak nevinná.

 

Vím, že to chtěla, ale nechtěla to hned,

tenhle pocit mě fakt hřál, já tál z ní jako led. Když ty

nejhezčí věci na světě do ucha mi šeptala,

až přišla chvíle, kdy se mě zeptala.

 

"Copak dneska večer budeš, broučku, dělat?

Tohle že i mně může se stát?

To né, vždyť já odjakživa smůlu mám,

že bych v tom svým stanu jednou neusínal sám?

 

Pečlivě připravenej, aby mě nic nezaskočilo,

však víte, jak to myslím, pomalu k večeru se chýlilo.

Už ani nevím, v kolik přesně měla přijít,

tréma a obavy co takhle něco málo vypít...(jo!)

 

...citoslovce pití....ááááááááách!

...

...

Něco jsem vypil, ale co na tom sejde,

hodina, dvě...říkám si: "Proč nejde?"

 

Když z dneška bylo zejtra, já přestal doufat,

že se ukáže, ale nebudu přece zoufat.

I když náladu, asi víte, jakou jsem měl,

promile to zachránilo, a tak jsem  šel...

 

dolů k vodě, že si trochu zaplavu,

zchladím si hlavu, možná že to zvedne náladu.

Třeba ji potkám, říkal jsem si v duchu,

pak hupky dupky do stanu a bude to v suchu.

 

Vtom koukám, že na pláži nejsem sám,

asi ňákej týpek svuji holku tam má.

Je tma, ale měsíček svítí

a já vidím nahý těla těch dvou lidí....ŠOK!!!

 

Osud mi zase připravil ránu velkou,

ne, neležel tam týpek se svojí holkou.

Ten dlouhovlasej týpek to byla ta moje

a vedle těch dvou válely se dívčí plavky dvoje!!!

 

O lásce jsem slyšel, že je to prej křehká věc,

ale přesvědčit se, že to není jenom kec,

já chtěl bych zkusit na vlastní kůži,

naprosto se vším jak se patří a sluší.

 

Ale zatím jediný, co v životě jsem potkal,

je smůla, nejradši znova bych to celý začal,

sám nechtěl bych navždy zůstat,

teď si ale budu muset asi ještě chvíli počkat.

 

V hlavě mám holka pořad jenom Tebe,

i když vím, že mně nikdy se získat Tě nepovede.

Vím, že Tobě o nic se nejedná,

pro mě ale zůstaneš navždy má tajemná..

 

     
             
                               
     

BLBEJ SEN

Text a hudba: Lukáš Pavel (červenec 1997)

 

...je to, je to jen!

...je to jen můj blbej sen!

 

Sám a potmě teď v posteli si tu ležím,

je něco málo po půlnoci, kolik přesně, tak to nevím.

Vím, že měl bych jít už spát a na všechno už srát,

za tenhle dlouhej a nudnej den mám všeho už akorát.

Něco mi však nedá spát a já vstávám z postele,

na sebe hodím ňáký věci, do kapes cpu ňáký spreje.

Ještě že nikdo není doma, to není pro mě naškodu,

stačí jen několik rychlejch kroků a hned jsem dole u vchodu.

Pak rozhlížím se vpravo a zkoumám terén vlevo,

po kapsách ňáký ty spreje, mám tak trochu zpocený čelo.

Tamhle se něco hnulo, nejde však o nebezpečí,

je to jenom ňákej chlápek, svýho čokla tam venčí.

Svýho čokla tam venčí, ten čokl zas ne mě vrčí,

snažím se o to bejt nenápadnej, radši se ve stínu krčím.

 

Setmělejma ulicema liduprázdnýho města

hledám nějakou tu zeď, kam by se grafitty kresba vešla.

Tak konečně jsem našel tu akorátní zeď,

je tady tma, je tu stín, tak rozmejšlím, co teď.

Vím, že tady nemám zrovna nazbyt času,

když mě teď čapnou chlupatý, můžu čekat tak pouze basu.

Jo basu pro tu chasu, co k mýmu úžasu

stříká na zeď už nejen v noci, ale i za denního jasu.

Já na cajty si musím dávat sakramentskýho majzla,

vím, že po mně jdou už dýl, co jsem to za hajzla?!

V tuhle noční hodinu není to vůbec legrace,

měl bych už radši přestat myslet a spíš se pustit do práce.

Do práce se pomalu pouštím, první čáru sprejem zkouším

a nějakej supr výtvor se namalovat pokouším.

 

Jeden sprej už je prázdnej, já začínám stříkat druhým, třetím,

fofrem dílo dokončuju...CSS, CSS a mizím.

Když vtom si vercajk sklízím, najednou před sebou uvidím

jakejsi hlouček cajtů, kam zdrhnout se rozhlížím.

Jenže oni jsou už všude, utýct to už nepůjde,

já měl sakra zmizet už dřív, co se mnou teď asi bude?

Já nezmůžu se na slovo, v mý hlavě je chvíle temna,

s vyprahlým krkem a zpocenej já proberu se náhle ze sna.

Chvíli tak čumím do stropu, vracím se do přítomnosti,

v hlavě rozebírám ten svůj sen a jeho podrobnosti.

A za týhle okolnosti uvědomil jsem si konečně,

kariéra writera nemůže trvat věčně.

Někdo ho musí vidět, prásknout, nebo dokonce i udat,

toho co pak dál je s ním, já chci se vyvarovat.

Vždyť nemá cenu na sebe upozorňovat,

konec přednášky, s hip-hopem už nebudu dál opruzovat!

 

 

       
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
                               
     

Come To My Heart

Text and music by Lukáš Pavel (duben 1998)

 

ref: Please come to my heart

      I wanna be your part

      I give you all I have

      So please come into my mind

      and help me to find

      the right way into your heart.

 

 1.  I ´m standing in the rain alone and without you

      my lips still whisper name the name that belongs to you

      I just close my mind and nothing want to hear

      my heart still wants to cry for you tear by tear.

 

2.   I saw a little girl as she came to me

      we can make the love together or stall we be free

      in her smile I see a bit of love to me

      she speaks about the other man but doesn´t care about me

 

3.  Beautiful words I hear in my ears

      my eyes are crying in my eyes are tears

      the tears of love and desire for you

      ask me why I´ll give answer to you.

 

4.   Oh baby can´t you see or don´t you really mind

      I don´t wanna leave what I have just found

      wish feel your desire deep in my heart

      now stop your pretence and come to my heart.

 

5.   Serious mood and no loughing any more

      I am still waiting and I am still looking for

a chance when I could tell you what I loved and what I love

don´t let me ever wait and come into my heart.

6.   Baby please don´t tell me that you suffer from love

       don´t be so hesitant and enjoy your love

       because nothing is forever a some day comes the time

       when you turn back and say everything was fine.    

    

   

       
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
                               
     

Celebrate The Night

Text and music by Lukáš PAVEL (prosinec 2001)

 

 

  1. We´ ve got the party and we´ve got it now

Come on and start it I gonna show you how…..sing it!

 

Wooooh

 

  1.    We celebrante we celebrate the night

Everyday one reason at lest you can find………sing it!

 

Wooooh

 

  1.    Move to the left and move to the right

Move into the rythm and celebrate the night…….sing it!

 

Woooh

 

Rap:   It´s the right time to celebrate the night

           Everybody feel the groove and move from side to side

           Am I right? Of course I am. Remember,

           Mr. STOrM that´s my name

           And I celebrate the night just here just now

           Right with you, don´t you knot how? …….sing it!

 

           Hey, hou, hey hey hey, hou hou hou!!

 

           Ladies and gentleman, Mr. STOrM Celebrate The Night!

 

 

       
             
             
                               
       

Být jen tvůj

Text a hudba: Lukáš PAVEL (prosinec 2003)

 

Já chtěl bych být jen tvůj,

já chtěl bych být ten, kdo má tě rád...

 

Zase je den, kdy tu náladu svou mám

a hádej, na koho teď vzpomínám.

Sám a sám tyhle verše ti skládám.

Proč? Protože rád tě mám ..

V létě jsem tě potkal a teď jakoby znova,

objevila se mi tu příležitost nová.

Já nechci ji promeškat, to už se jednou stalo,

chybama se člověk učí, mý srdce mi nelhalo.

Vím, že je těžký tě získat a lehký tě ztratit,

tak už mě prosím tě přestaň trápit.

Já toužím po tvým těle a toužím po tvým srdci

už jednou jsem ti řek´, že žádnou jinou nechci.

Slova nechám plynout a  vodu zase týct,

snad ještě jedno chtěl bych Ti říct,

že jen tak se tě nevzdám, a to stůj co stůj.

Chtěl bych, abys byla moje a já zase tvůj..

 

 

Ten, kdo má tě rád, jsem já, to dobře vím,

jsi tak krásná a něžná , jenže nahlas ti to nepovím.

A bojím se, abych v tom nebyl sám,

chci v tvých očích číst, ale asi se v tobě nevyznám.

Zatím (zatím), ale přesto tajně doufám,

že snad jednou cestu k sobě najdem a že čas ten

vratím (vrátím), vím, že si troufám,

ale aspoň budu vědět, že jen tak nevzadal jsem nás.

Dva…   ,co tak blízko měli k sobě,

věř mně, že teď záleží to už jen na tobě

Já toužím po tvým těle a toužím po tvým srdci

už jednou jsem ti řek´, že žádnou jinou nechci.

Slova nechám plynout a  vodu zase týct,

snad ještě jedno chtěl bych Ti říct,

že jen tak se tě nevzdám, a to stůj co stůj.

Chtěl bych, abys byla moje a já zase tvůj..

 

 

     
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
             
                               
     

Já vím

Text a hudba: Lukáš PAVEL (prosinec 2003)

 

Já vím, o co ti jde..

Nezkoušej na mě ty svý finty hrát,

musí dávat i ten, kdo chce brát.

Neptej se mě postýkrát, jestli mám Tě rád..

 

Tak hele bejby, já jasno mám,

už nejsme na to dva, ale zůstal jsem sám.

Sám a tebe už nechci

vidět a cejtit a poslouchat ty kecy.

Všechny svý věci fofrem si sbal,

jedno vím jistě, že už nechci to tak dál,

abys dokola jen OU, mlela si tu svou,

já řeknu Ti rovnou, o co tady GO!

 

Znova a znova tvý falešný slova,

jak stín za mnou jdou no tak kam se mám schovat?

Před nima, před tebou hlavně co nejdál

Věř mně, že nikdo druhej by o ně nestál..

Těch Tvejch keců už plný mám zuby

z těch tvejch keců už nevím kam kudy.

Vím, že tvý kecy nesmím si brát.

Tak už na mě bejby přestaň ty svý finty hrát.

 

Brala´s jen brala, ale cos mi dala

já to vzal vážně a ty ses tomu smála

když já chtěl mluvit tak tys byla němá

cenu to už nemá mezi náma dvěma.

Že sis jen hrála, já vědět měl hned

nenechal bych si do žíly pomalu pouštět jed.

Zpět. čas vracet nechci,

beru to tak, že dostal jsem lekci..